Domů / Ekonomika / _Klimaticky neutrální Česko není sci-fi. Brání tomu však kůrovec i návyky lidí

_Klimaticky neutrální Česko není sci-fi. Brání tomu však kůrovec i návyky lidí

Pro Česko je reálné snížit do deseti let emise skleníkových plynů o 55 procent, jak to od unijních států požaduje Evropská komise, vyžádalo by si to dodatečné investice ve výši 500 miliard korun. Ukazuje to studie poradenské společnosti McKinsey & Company, podle níž je také třeba, aby kromě vlády a firem přiložili ruku k dílu i občané, třeba popularizací jízdy na kole nebo nižší konzumací masa.

Studie McKinsey s názvem „Klimaticky neutrální Česko“, kterou má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici, předkládá takzvaný nákladově efektivní scénář, jež má vést ke splnění cílů ukotvených v Zelené dohodě pro Evropu. Podle této dohody by se Evropa měla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, kdy produkce uhlíkových emisí bude v plném rozsahu kompenzována.

Dokument McKinsey označuje zelenou dohodu za zdaleka nejambicióznější plán dekarbonizace v celosvětovém měřítku. Ten se stal ještě ctižádostivějším potom, co šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v září navrhla, aby EU místo dosavadních čtyřiceti procent snížila do deseti let emise skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990.  

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se nechal slyšet, že s návrhem nemá problém, pokud se bude snížení o 55 procent rovnat průměru pro celou EU.  Jak ukazuje nově publikovaná studie McKinsey, Česko by tento cíl dokázalo naplnit, bude to od něj ale vyžadovat dodatečné investice ve výši zhruba 500 miliard v příštích deseti letech, což se rovná jednomu procentu očekávaného HDP v období 2021 až 2030. 

Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak znamenalo dodatečné investice ve výši 4 biliony korun, tedy každoročně čtyři procenta celkového HDP za loňský rok, a také další rozvoj nových technologií. McKinsey však dodává, že se velká část těchto investic zaplatí nebo dokonce přinese zisk, protože nově zaváděné technologie umožní snížení provozních nákladů.

„Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím,“ řekl vedoucí partner společnosti McKinsey pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda. Ten apeluje také na to, aby se co nejrychleji nahradila pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, novými pozicemi v odvětvích zelené ekonomiky. 

Nákladově optimální scénář zachycuje instalované výkony elektráren (GWe) v roce 2017 a 2030 (pro lepší rozlišení rozklikněte) | Foto: ERÚ, OTE, IAEA PRIS, analýza McKinsey

Česko, které je v současné době čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na obyvatele v Evropské unii, by ale pro naplnění ambiciózních cílů muselo přijmout řadu kroků. A to podle McKinsey neodkladně. Za nutné vědci považují zejména výrazné snížení výroby elektřiny a tepla z uhlí. V této oblasti považují za nezbytné razantní omezení spalování uhlí, zejména hnědého. 

České lesy jako zdroj emisí

Stát by podle odborníků neměl přehlížet ani problémy s kůrovcem. „Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů,“ uvedl Viktor Hanzlík, partner společnosti McKinsey, který se v ní specializuje na energetickou infrastrukturu a energetickou transformaci.

Právě kalamitní přemnožení těchto brouků, které vede k masivnímu odlesňování, označuje McKinsey za jednu z největších překážek na cestě ke splnění emisních cílů. Zdejší lesy se podle této společnosti změní z úložišť uhlíku ve významné zdroje emisí skleníkových plynů až v množství 10 megatun ročně v polovině dvacátých let 21. století, což odpovídá osmi procentům emisí za rok 2017.

„Bude také zapotřebí plně elektrifikovat dopravu a průmysl, zvýšit energetickou účinnost budov, přejít k vytápění budov pomocí tepelných čerpadel, přejít k využití biomasy pro výrobu tepla v průmyslu a optimalizovat krmiva pro hospodářská zvířata a složení plodin v zemědělství,“ upozorňují dále vědci, co bude nevyhnutelné, chce-li stát dosáhnout čisté nulové bilance emisí do třiceti let.

Nákladově optimální scénář zachycuje instalované výkony elektráren (GWe) v roce 2030 a 2050 (pro lepší rozlišení rozklikněte)

Nákladově optimální scénář zachycuje instalované výkony elektráren (GWe) v roce 2030 a 2050 (pro lepší rozlišení rozklikněte) | Foto: Analýza McKinsey

Povede-li se to, pak nákladově optimální scénář počítá také s tím, že největší podíl na výrobě elektřiny získá solární energie, 20,3 gigawattů (GW) kapacity by pokryly panely instalované na střechách a v brownfieldech, přičemž větrné elektrárny by poskytly kapacitu 7,9 GW. Obnovitelné zdroje by doplnily 2 GW výkonu dostupného v bateriích a výkonová kapacita 9,7 GW, kterou by umožnilo spalování plynu v situacích, kdy by nesvítilo slunce nebo nefoukal vítr.

Méně masa i plastů

Studie také zmiňuje, že k poklesu emisí mohou přispět také změny v životním stylu a chování spotřebitelů či rozvoj cirkulární ekonomiky. Jednou z mnoha možností je například úprava stravovacích návyků těch jedinců, kteří si rádi ve velké míře dopřávají maso.

„Člověk konzumující hodně masa může k produkci skleníkových plynů přispět dvakrát více než vegan. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) pochází osmnáct procent celosvětových emisí skleníkových plynů z chovu zvířat,“ uvedla analýza.

Ta také připomíná nutnost omezení plastů v obalech i to, že lidé podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) každoročně vyhodí 1,3 miliardy tun potravin, tedy celou jednu třetinu vyrobenou pro lidskou spotřebu.

U snížení uhlíkové stopy v dopravě pak doporučuje omezit využívání vozidel na fosilní paliva a naopak dát přednost třeba osobním dopravním prostředkům na elektrický pohon (např. elektrokoloběžkám) nebo sdílené dopravě. Doporčuje také zavedení poplatků v době dopravní špičky a mýtného za vjezd vozidel do městských center.

Zdroje emisí v Česku

Energetika a teplárenství 35 %
Průmysl 28 %
Doprava 14 %
Budovy 10 %
Zemědělství 7 %
Odpadová hospodářství a další odvětví 5 %

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

Video: Podívejte se na klimatický apel Jana Svěráka

Jan Svěrák, Klimatický speciál Planeta v nouzi (s titulky) | Video: Aktuálně.cz

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONMONETA Money BankVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Garance výkupních cen z Dukovan by měla mít strop, míní opozice. Návrh však míří dál

Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *