Domů / Ekonomika / Kellner radí, jak vydělat. Nová vlna podvodných reklam zneužívá celebrity i seniory

Kellner radí, jak vydělat. Nová vlna podvodných reklam zneužívá celebrity i seniory

„Nejnovější zpráva. Kellner odhaluje, jak může mít každý český občan dodatečný měsíční příjem.“ Podvodné reklamy a články, které lákají krkolomnou češtinou na slibný přivýdělek pod záštitou celebrit, nejsou žádnou novinkou. Ve velkém se šířily už před rokem, a to hlavně na Facebooku. Během té doby si ale dokázaly najít další oběti a v současné nové vlně reklam nezůstává jen u sociálních sítí.

Lákavá investiční nabídka se zárukou od oblíbené celebrity, rychlá registrace, počáteční vklad s vidinou brzkého výnosu a nakonec i ztracené peníze nebo rovnou celá identita. Viru, který vám z počítače tajně „vysaje“ data, se v tomto případě není třeba obávat. Naopak – uživatel v případě takzvaného scamu vydává své osobní údaje k dispozici zcela dobrovolně.

Dobře organizované skupiny totiž získají jeho důvěru a zájem – podobně jako třeba „šmejdi“, kteří prodávají předražené nádobí.

Co je scam?

Jde o spam obsahující podvodné techniky. Cílem je obvykle skrze psychologickou manipulaci získat důvěru uživatele a donutit ho vykonat požadované úkony (například zaslání peněz, otevření aplikace, odevzdání osobních údajů). Slibovaná služba přitom není dodána.

Princip této podvodné techniky je přitom prostý. Miliardář Petr Kellner – nebo jiné celebrity jako moderátoři, sportovci či herci – se údajně rozhodli podělit o zaručený recept, jak si každý Čech může připsat na účet velké peníze. Stačí kliknout a na cílovém webu, který se na první pohled tváří jako seriózní článek, odevzdat kontaktní údaje výměnou za podrobnosti o výhodné investici.

„Následně vám pak začnou volat a přesvědčovat vás, jak skvělé je investovat do kryptoměn přes makléře. Senioři často už o bitcoinech slyšeli, ví, že je to módní, takže je snazší je přesvědčit. V tomto případě jsou útočníci dobře zorganizovaní, mají připravené například call centrum,“ popisuje fungování podvodné techniky pro on-line deník Aktuálně.cz vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti Eset Robert Šuman.

Laskavý nátlak

„Nejprve vás vyzvou, abyste investovali 250 eur. V některých případech tuto investici naoko navýší, aby vylákali vyšší částky. Případně si vyžádají další osobní doklady nebo přístupu k účtu, aby mohli investici ‚rozjet‘,“ vysvětluje dále expert.

Pokud útočníci získají přístupové nebo osobní údaje, neváhají je dále využít ve svůj prospěch. „V Esetu jsme zaznamenali příklad, kdy si jménem postižené seniorky pokoušeli sjednat půjčku na půl milionu korun,“ varuje Šuman.

Skupina stojící za podvodnou reklamou umí – podobně jako „šmejdi“ – vyvinout na člověka silný nátlak. Oběť přesvědčují, zároveň se ale snaží být přívětiví, aby ji neodradili. Často ji vyzvou ke stažení domnělého investičního programu do počítače. Odborníci ovšem upozorňují, že tyto programy už mohou obsahovat škodlivý kód.

Podvodníci zpravidla dále využívají přístupové údaje oběti, aby podvodný inzerát nasdíleli jejím přátelům na Facebooku. A není jich málo – každý takový příspěvek se nasdílí téměř stovce dalších lidí. „Toto dobře funguje. Pokud něco sdílí váš soused či kamarád, nemáte důvod tomu nevěřit,“ dodává Šuman z Esetu.

Cílová adresa takto nasdíleného odkazu je přitom již od pohledu podezřelá. Odborníci doporučují odkaz okamžitě nahlásit společnosti Facebook a smazat. V opačném případě šíříte podvod dál.

Z přesvědčování do nadávek

Pokud chce uživatel získat svou počáteční investici zpátky, cesta bývá složitá. Podvodníci zpravidla sídlí v jiném státě, na oplátku bývá navíc požadováno například zaslání skenu občanského průkazu.

„Opravdu důrazně varuji, aby nikdo své naskenované doklady nikomu neposílal. Údaje z nich jsou velmi snadno zneužitelné a máme potvrzené případy tohoto zneužití,“ upozorňuje Šuman s tím, že v sázce je pak celá identita konkrétního člověka.

Jak se chránit před podvodníky:

  • Neklikat na nic, co zní až příliš dobře či výhodně.
  • Nikdy nedávat osobní a kontaktní údaje bez velmi dobrého důvodu.
  • Pokud vás někdo přesvědčuje a je příliš dotěrný, prostě mu položte telefon a zablokujte jej. Takto korektní obchodní jednání nevypadá.
  • Na sociálních sítích využívat dvoufázové ověření, kdy heslo potvrdíte ještě například pomocí kódu v SMS.
  • Finanční transakce řešte raději osobně a jen s vysoce renomovanými firmami.
  • Žádejte obchodní podmínky předem, pokud se vám je někdo zdráhá zaslat, nevěřte mu.
  • Nevěřte, že se musíte rozhodnout hned. Časový tlak je běžnou praktikou podvodníků.
  • Ověřte si licenci obchodníka u ČNB, i to je důkaz legitimity. (Případně u jiné podobné významné instituce v zahraničí.)

Zdroj: Eset

S tímto typem útoku má koneckonců osobní zkušenost, když se obětí podvodu stal jemu blízký člověk. „V dobré víře útočníkům dotyčná osoba poslala oněch 250 eur. Mnohokrát jí telefonovali ze zahraničí a přesvědčovali k dalším investicím, a to i několik hodin v kuse,“ popisuje Šuman.

O celé záležitosti se dozvěděl až ve chvíli, kdy si útočníci pokoušeli zřídit jménem této osoby půjčku na půl milionu v jedné české bance. „S útočníky jsem hovořil i osobně. Když zjistili, že nemluví s obětí, ale s někým, kdo plně chápe, o co jde, okamžitě změnili rétoriku do formy nadávek a výsměchu, že už peníze nikdy neuvidíme,“ popisuje Šuman.

Plošné blokování je problém

Skupina PPF vyloučila poprvé přesně před rokem, že by s tímto druhem podvodných reklam měl její majitel Petr Kellner cokoli společného. „Tehdy se šířily především v prostředí sociální sítě Facebook. Postupně se dostaly do celého on-line prostředí. Mnoho úsilí stále věnujeme rychlému nahlašování podvodných reklam, ať už Facebooku, Googlu nebo jiným provozovatelům,“ vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí PPF Jitka Tkadlecová.

PPF na podvodné reklamy upozorňuje na svém webu i prostřednictvím sociálních sítí. „Také jsme prezentovali naše zkušenosti s omezením šíření scamu na odborné konferenci. Ozývají se nám lidé, kteří nás upozorňují na podvodnou reklamu nebo se ptají, jestli mohou reklamě věřit. Naštěstí pouze ojediněle se setkáváme s příběhy lidí, kteří podvodníkům bohužel naletěli. Ty pak odkazujeme na policii, která se tímto případem již od loňska zabývá,“ dodává Tkadlecová.

Zatímco na Facebooku podvodníci využívají sociálního postavení postiženého uživatele, aby nachytali další oběti, v dalších případech zneužívají pověsti seriózních zpravodajských portálů, na kterých je možné tento druh podvodné reklamy rovněž zahlédnout. Plošně ho eliminovat je přitom podle odborníků problém. 

„Snažíme se podobné bannery vyhledávat a blokovat každý den, bohužel ale útočníci často mění účty a domény. Není tedy snadné je zablokovat kompletně,“ vysvětluje Jan Tobolka z vydavatelství Economia, jehož součástí je také on-line deník Aktuálně.cz.

Rizikové e-shopy na ČOI:

Česká obchodní inspekce zveřejňuje na webových stránkách informace o internetových stránkách, které považuje za rizikové hlavně kvůli nedodržování zákonných povinností i obtížné vymahatelnosti práv zákazníka.