Domů / Zahraniční zprávy / Rozvrácené státy: Čad, mrtvé srdce Afriky

Rozvrácené státy: Čad, mrtvé srdce Afriky

Mrtvé srdce Afriky. Nepříliš lichotivé přízvisko patří Čadu hlavně pro jeho pouštní klima a velkou vzdálenost od oceánu. Název státu přitom pochází z jazyka místního etnika Kanurijů a paradoxně ho lze přeložit jako „velká vodní plocha“.

Země, které se věnuje další díl seriálu Rozvrácené státy, totiž původně nese jméno po jezeře. Jednom z nejstarších na kontinentu, které se rozkládá na její jihozápadní hranici s Nigerem, Nigérií a Kamerunem.

Čadské jezero představuje zdroj vody a obživy pro zhruba 30 milionů lidí v regionu. Za uplynulé zhruba půl století se ale zmenšilo o 90 procent své plochy –  z 25 tisíc kilometrů čtverečních na pouhé dva tisíce. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mluví o ekologické katastrofě a předpovídá, že jezero může v následujících dekádách úplně zmizet. 

Vzduch v jeho okolí je zaplněný prachem a země se mění v písečné duny. Skoro 60 procent území Čadu je dnes klasifikováno jako poušť, dalších 30 je podle vědců v extrémním ohrožení.

„Dezertifikace je tou jednou věcí, která opravdu děsí obyvatele, s nimiž jsem mluvila. Lidi ji zažívají na vlastní kůži,“ popsala v roce 2017 serveru National Geographic fotografka Jane Hahnová, která dění v Africe dokumentovala více než deset let. Za jeden z nejvíce znepokojivých zážitků, které tam prožila, považuje moment, kdy stála na písečné duně a uvědomila si, že dnes nedohledná písečná plocha před jejíma očima byla ještě před 30 lety celá pod vodou. 

„Všude okolo bývala voda a já sledoval, jak mizí,“ svěřil se britskému deníku The Telegraph 75letý Adam Abdullah z vesnice Melea. Vzpomíná na tento region muž úctyhodného stáří, předpokládaný věk dožití v Čadu je jen něco málo přes 50 let. 

Písek ohrožuje místní plodiny, lidé z vesnice Melea se postupující dezertifikaci snaží bránit sázením stromů. „Naše komunita je tu již 400 let a nyní sledujeme, jak jezero klesá. Obávám se, že pokud nebude voda, zemřeme. Doufáme, že nás tyto stromy ochrání,“ vysvětluje Mbodou Mahamat. Jde o součást iniciativy zvané Velká zelená zeď, skrze kterou se africké země snaží vysázet zelenou bariéru bránící písku v postupu.

Nejzranitelnější země na světě

Na Čad tvrdě dopadají klimatické změny. Severní část země okupuje poušť, pod ní leží polosuchý pás Sahelu a většina obyvatel žije v úrodné savaně u Čadského jezera. Zhruba od poloviny 20. století v zemi klesá počet srážek, zatímco průměrná teplota se zvyšuje. Podle Indexu zranitelnosti vůči klimatickým změnám z roku 2016 je Čad vůbec nejohroženější zemí na světě. Za smutnou první příčkou stojí kombinace sucha i povodní, probíhajících konfliktů a chudoby. 

Climate Change Vulnerability Index 2016. | Foto: Climate Change Vulnerability Index v roce 2016/Verisk Maplecroft

Čad patří mezi nejchudší státy světa, pod hranicí chudoby žijí podle CIA Factbook dvě pětiny jeho obyvatel. Hlavní způsob obživy představuje zemědělství – přežití čtyř pětin obyvatel závisí na farmaření, chování dobytka a na rybaření.

Většinu exportu tvoří surová ropa, která se vyváží teprve od roku 2003, kdy byl dokončen ropovod spojující Čad s břehy Atlantiku. Ropa zemi přináší novou naději na zlepšení špatné ekonomické situace. Zároveň ji však činí zranitelnou vůči výkyvům cen na světových trzích, jak se ukázalo i letos v době koronavirové krize.

Ubývání vody vede k napětí a konfliktům

Hlad v Čadu hrozí asi sedmi milionům lidí. Humanitární krizi zhoršuje příliv uprchlíků. Na pusté pláně kolem jezera v posledních letech prchly před násilnostmi desítky tisíc rodin z okolních států. Podle UNHCR hostí Čad v tuto chvíli skoro půl milionu běženců, zejména Súdánců z Dárfúru, ale také desítky tisíc lidí ze Středoafrické republiky a tisíce dalších z Nigérie.

„Jsme odkázáni na podporu místní komunity, ale alespoň se tu cítíme v bezpečí,“ svěřil se humanitární organizaci Concern Worldwide nigerijský uprchlík Mohammad. Z domova do Čadu uprchl před radikály z teroristické islamistické organizace Boko Haram, při jejichž útoku byl postřelen a přišel o nohu. 

Seriál Aktuálně.cz Rozvrácené státy

Rozvrácené státy - Burkina Faso

Seriál Rozvrácené státy, který bude na Aktuálně.cz vycházet celé léto, sleduje různorodé příběhy deseti zemí z celého světa. Některé trpí chudobou nebo suchem. Další válkami nebo špatnou správou. Všechny spojuje jedno – život v nich je pro Evropana jen těžko představitelný.

Zmenšující se jezero a přibývající počet lidí, kteří vodu z něj a jeho přítoků nadužívají, přispívají ke konfliktu mezi místními komunitami i k rostoucímu radikalismu u mladých lidí. Extremistické skupiny, jako jsou zmínění islamisté z Boko Haram, toho dokáží rychle zneužít. „Jsem si jistý, že jejich náboráři využili této příležitosti, aby zrekrutovali mladé lidi – a dokonce i ty staré, protože zde nejsou žádná pracovní místa. Jsou snadným cílem pro extremistické organizace,“ řekl loni agentuře Reuters nigerijský ministr životního prostředí Mohammad Mahmood Abubakar.

Boko Haram se do Čadu přelila ze sousední Nigérie. Letos v březnu zaútočila na vojenský tábor u jezera a během nejkrvavějšího útoku v historii čadské armády zabila skoro sto lidí.

Nezávislost provází násilí

Čadská pánev je obývána lidmi už přes dva tisíce let a patří mezi křižovatky civilizací. Dnešní uměle vytvořené hranice státu asi 16krát většího než Česká republika poznamenaného životem pod koloniální nadvládou neodpovídají geografii regionu.

V zemi žije na 200 etnických skupin a místní často uznávají spíše autoritu místních vlád než prezidenta Idrisse Debby, který nejvyšší úřad zastává už 30 let. Postkoloniální historii Čadu provází nestabilita a násilné konflikty.

Území dnešního Čadu v roce 1920 zahrnuli Francouzi do své kolonie zvané Francouzská rovníková Afrika, získávali z něj pracovní sílu a také bavlnu. Nezávislost, kterou země získala v roce 1960 během takzvaného roku Afriky, mír nepřinesla. První občanská válka začala už v roce 1965 a spolu s pozdějším zapojením Libye trvala de facto až do poloviny 80. let, kdy ji pomohl zastavit prezident Hissen Habre.

V roce 1990 byl však Habre s pomocí Paříže sesazen původně loajálním generálem Idrissem Debbym a v roce 2016 v Senegalu odsouzen na doživotí za porušování lidských práv, vraždění a sexuální násilí. Habre během své vlády podle odhadů poslal na smrt desítky tisíc lidí.

Debby, absolvent Světového revolučního centra Muammara Kaddáfího, vládne Čadu od roku 1990 dodnes a je pátým nejdéle vládnoucím prezidentem v Africe. Ani jeho vláda se však neobešla bez válek, mezi lety 2005 až 2010 se rozhořela občanská válka mezi arabským obyvatelstvem na severu a spíše křesťanským a animistickým obyvatelstvem jihu.

Čadští vojáci v boji proti Boko Haram.

Čadští vojáci v boji proti Boko Haram. | Foto: Reuters




Zdroj příspěvku

Koukněte také

Čeští Arméni se bojí prohry v Karabachu. Zklamala je reakce Evropy i Česka

Válka v Náhorním Karabachu, obývaném hlavně Armény, trvá už měsíc. Ázerbájdžánská armáda zahájila ofenzivu 27. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *