Domů / Domácí zprávy / Plošné testování má svá úskalí. Stát nezvládá ani to standardní, říkají odborníci

Plošné testování má svá úskalí. Stát nezvládá ani to standardní, říkají odborníci

Všichni by brzy mohli vyrazit ke svému praktickému lékaři a nechat se u něj otestovat, zdali jsou pozitivní na covid-19. O takové možnosti uvažuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. Odborníci mezitím stát kritizují, že testuje velmi málo, o čemž svědčí stále rostoucí procento pozitivních testů. Za posledních několik dní byl mezi testovanými infikovaný každý pátý.

Přestože minulý čtvrtek na tiskové konferenci mluvil ministr zdravotnictví Roman Prymula o tom, že by mohlo brzo dojít k plošnému testování celé populace u praktických lékařů, šéf jejich sdružení Petr Šonka byl překvapený. O tom, že by se měli praktici do něčeho takového zapojit, předtím neslyšel. 

Jak přesně by mělo testování celé populace vypadat, zatím není zřejmé. Z toho důvodu ho zatím Šonka komentovat nechce. „Do té doby, než od pana ministra uslyším jeho představu v konkrétnějších konturách, bych se k tomu nechtěl příliš vyjadřovat,“ říká Šonka. Prymula, VZP a praktici mají o návrhu jednat v pondělí.

Šonka nyní upozorňuje, že půjde o „velký logistický oříšek“. Zdali jsou však něco takového praktici schopní zvládnout, prozatím komentovat nechce. „Vzhledem k tomu, že nemám představu o tom, v jakém časovém úseku by se to dělalo, tak vám na to neumím odpovědět. Máme určité kapacity, které je možné navýšit tím, že se některé činnosti odsunou,“ vysvětluje Šonka. 

Více informací o konkrétní podobě testování nemá ani národní koordinátor testování Marián Hajdúch. Podle vyjádření ministra je však jisté, že by k plošnému testování měly sloužit antigenní testy, které není nutné provádět v laboratořích a jejich výsledek je známý do několika minut.

Hajdúch však upozorňuje, že tyto testy nejsou pro plošné testování úplně ideální. „Nemáme informace o tom, že by byly vhodné pro populační screening. Nevylučuji ale, že pan ministr nebo někdo jiný má jiné informace,“ říká Hajdúch a odkazuje na stanovisko laboratorní skupiny na ministerstvu, Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a národní referenční laboratoře. 

V něm se uvádí, že na plošné testování nejsou tyto testy vhodné, protože jsou zaměřené především na odhalování jedinců s příznaky. Infikované bez příznaků tak neodhalí. „V ambulancích praktických lékařů jsou výborné k tomu, aby se rychle odlišilo, zdali jedinci, kteří mají teplotu nebo kašel, jsou, nebo nejsou pozitivní na covid-19,“ říká Hajdúch. 

Náročnost plošného testování si uvědomuje i samotný ministr, který to koneckonců označil za „ambiciózní projekt“. Pokud se však vše podaří, mohlo by k jeho spuštění dojít zhruba za  dva týdny. Prymula očekává, že ne každý by se nechal otestovat, nicméně doufá, že by se podařilo otestovat alespoň 6 milionů lidí. 

S tím, že by nešlo o snadnou věc, souhlasí i Hajdúch. „Jenom dodat takové množství léků a provést analýzu na konkrétních místech nebude logisticky vůbec jednoduché. A představte si, kolika lidí se to bude týkat a kolik má jeden praktický lékař registrovaných pacientů. Otázka je, jak se budou zvát, aby se tam nepotkávali. Kvůli tomu je nutné prodiskutovat, zda to bude vůbec bude mít očekávaný přínos,“ říká národní koordinátor testování. 

Zatímco ministr uvažuje o plošném testování populace, někteří odborníci kritizují stát za to, že se testuje málo. Poukazují zejména na procento pozitivních testů, které už několik dnů neustále roste a drží se okolo číslovky dvacet. Ve čtvrtek byl dokonce infekční skoro každý třetí, kterého laboratoře otestovaly. 

Fakt, že je pozitivní každý třetí, který projde testy, Česko v tomto ohledu řadí na absolutně nejhorší umístění v Evropě. Důležité je to i proto, že to pravděpodobně znamená, že virus zatím potají prostupuje populací v mnohem větší míře, než by se mohlo z počtu pozitivních lidí zdát. Kolem 80 procent lidí totiž nemoc prodělá bez příznaků, ač mohou stále někoho nakazit. 

Čím větší je procento pozitivních testů, tím větší je riziko že stovky a možná i tisíce nakažených lidí systém otestovat nezvládl. „Vysoká procenta pozitivních samozřejmě mohou ukazovat na nekontrolované šíření,“ řekl Aktuálně.cz před nedávnem šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Tehdy uvedl, že modely pracující s hodnotou reprodukčního čísla 1,6, které bylo v tu chvíli aktuální, počítají s tím, že takových neodhalených nakažených může být v Česku až 40 tisíc. Dodal však, že tento údaj se velmi těžko odhaduje, protože je závislý na mnoha neznámých – ať už je to rozdílná inkubační a infekční doba nebo neznámý podíl nakažlivých bezpříznakových pacientů.

S tím souhlasí i virolog výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavel Plevka. „Těžko se to predikuje, odhad ale je, že se denně nakazí třikrát až desetkrát tolik lidí, než se z počtu pozitivních testů zdá. Trasování dokázalo bránit exponenciálnímu šíření koronaviru, dokud byl podíl pozitivních testů nižší než tři procenta,“ říká Plevka a dodává, že v současnosti obranný systém testování a trasování v Česku v podstatě nefunguje.

Hygieny by podle něj měly u každého potvrzeného infikovaného nechat otestovat celou řadu jeho kontaktů. „Nezbytně ne všechny takové kontakty budou pozitivní. Kdybychom ale měli velkou kapacitu testování, tak na něj můžeme posílat mnoho kontaktů, klidně i zbytečně, hlavně ať máme jistotu,“ vysvětluje Plevka, podle kterého aktuální čísla ukazují, že se nyní testují především jedinci s příznaky. Ti však pravděpodobně už někoho dalšího nakazili, a epidemie se tak dál šíří. 

Národní koordinátor testování Hajdúch však odmítá, že by se testovalo málo. Problém je podle něj zejména v trasování. „Testovací kapacita je 30 tisíc za den. Můžeme ale otestovat jenom ty, které nám někdo pošle. Laboratoře vždy v historii této epidemie otestovaly všechny, kteří na testy přišli. Nemůžu ale na ulici odchytávat lidi a říkat jim, ať se jdou nechat otestovat,“ říká Hajdúch. 

K naplnění 30tisícové kapacity testů za den se Česko v předchozích dnech ani zdaleka nepřiblížilo, nejvyšší číslo nepřekračuje ani 24 tisíc. V některých dnech jsou kapacity využity jen o něco více než z poloviny. 

Podle Hajdúcha současná pravidla, podle kterých se lidé posílají na testy, způsobují, že řada takzvaných primárních kontaktů nakažených se na testy nedostane. „Asi je na místě ta pravidla přehodnotit. Pokud se nebude zvládat celý systém trasování, tak nás samo testování z problému nedostane,“ říká Hajdúch.

Stále rostoucí procento pozitivních testů si vysvětluje zejména tím, že viru je ve společnosti prostě už příliš. Svůj vliv má ale například i to, že se nově na konci desetidenní karantény nedělají kontrolní testy, které většinou vycházely negativně a podíl pozitivních testů srážely dolů.


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Autoškoly budou mít etický kodex. Sexuální obtěžování musíme zarazit, míní ombudsman

Některá svědectví obtěžovaných žaček autoškol, které se na redakci obrátily, jsou skutečně drsná. Namátkou: „Lektor …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *