Domů / Domácí zprávy / V lesích jižní Moravy je více housenek než v tropickém pralese, zjistili čeští vědci

V lesích jižní Moravy je více housenek než v tropickém pralese, zjistili čeští vědci

Tropický prales si většina lidí představí jako prostředí ideální pro obrovské množství hmyzu, nekonečný počet různých druhů pavouků či motýlů. Ano, je všeobecně známo, že v tropech žije mnohem více druhů živočichů než v oblastech blíže pólům, ale čeští vědci zjistili, že třeba na jižní Moravě žije na jednom hektaru dvakrát více housenek motýlů a dalších larev a stejně pavouků než v tropech.

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech?

Do zodpovězení těchto základních, byť stále neprobádaných otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR. Data pro svou studii sbírali z lesů třech kontinentů a vyhodnocovali čtrnáct let. Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

„Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin,“ říká profesor Vojtěch Novotný, vedoucí oddělení ekologie v Biologickém centru.

Ekologové proto vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji. Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů.

Počet jedinců na 1 ha lesa (zaokrouhleno na tisíce)

Počet jedinců na 1 ha lesa nížinný listnatý les  jižní Morava nížinný listnatý les Virginie, USA nížinný prales
Papua Nová Guinea
mravenci 90 tisíc 93 tisíc 1,1 milionu
housenky motýlů 24 tisíc 26 tisíc 11 tisíc
pavouci 12 tisíc 10 tisíc 11 tisíc
larvy vyžírající listy 27 tisíc 5,5 tisíce 3 tisíce

Zjišťovali přitom, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá. Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Výsledky standardizovali tak, aby bylo možné data srovnávat napříč kontinenty.

Mravenčí práce počítat mravence

Doslova mravenčí práce – a v tomto případě to opravdu není klišé – přinesla zajímavá zjištění. „Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesech žije desetkrát více mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti. Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ vysvětluje Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu Biologického centra, jeden z autorů studie.

„Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků,“ uvádí dále Klimeš.

V lesech jižní Moravy je víc housenek než v tropech. Čeští vědci srovnávali počet hmyzu napříč třemi kontinenty | Foto: Biologické centrum AV ČR

Vědce překvapil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. „Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoliv žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, který nyní působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Data pro tento výzkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na něm mezinárodní tým desítek vědců, studentů a domorodců. Studie zcela poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

„Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ dodává profesor Novotný.


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Léky na úzkost či nespavost zneužívá 900 tisíc Čechů, kvůli koronaviru jich přibývá

V Česku je odhadem asi 900 000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *