Domů / Domácí zprávy / Prymula chtěl lidem domlouvat, teď se omlouvá za špatnou strategii a přitvrzuje

Prymula chtěl lidem domlouvat, teď se omlouvá za špatnou strategii a přitvrzuje

První tři týdny ministra zdravotnictví Romana Prymuly ukazují, že po nástupu do funkce chybně vsadil na strategii mírnějších opatření a domlouvání lidem, aby tato opatření brali vážně. Nyní se za tento svůj omyl omlouvá a z nejnovějších nařízení je zřejmé, že při pověstném rozhodování mezi cukrem a bičem bude více sázet na druhou variantu. Navíc je jasné, že stát nebyl na pandemii připraven.

Když Roman Prymula, muž s hodností plukovníka a minulostí rektora vojenské akademie, přicházel do funkce ministra zdravotnictví, měl právě on začít měnit velmi nepříznivý trend v boji s pandemií. Teď se teprve znovu vrátí tvrdá opatření, avizovali mnozí v okamžiku, kdy místo Adama Vojtěcha nastupoval 21. září na ministerský post.

Byť po několika dnech přišel s nouzovým stavem a některými opatřeními, nebyla zdaleka tak rozsáhlá jako ta, která oznámil tento týden. Prymula zpočátku spoléhal spíše na domlouvání lidem, což bylo patrné už z jeho prvních výzev: „Chci požádat všechny naše spoluobčany, aby využili deštivého prodlouženého víkendu k tomu, aby zůstali doma. Četli si knížky, dívali se na filmy a užívali si rodinu,“ radil lidem na Twitteru před prodlouženým víkendem, čtyři dny po svém nástupu do funkce. Mimochodem, byla to vůbec první zpráva, kterou na tuto sociální síť napsal. 

Jenže po třech týdnech ve funkci Prymula přiznává, že jeho „léky“ nezabírají. Mnozí lidé nejen že nezůstávali doma, ale naopak život běžel pro řadu z nich stejně jako dříve. Ke všemu je stále jasnější, že vláda – ještě před nástupem Prymuly – vůbec zemi na pandemii koronaviru nepřipravila.

„Myslel jsem, že začneme mírnějšími opatřeními a pak, pokud to bude situace vyžadovat, přidáme opatření tvrdší. Musím se za to omluvit, protože situace, která nastala v těchto dnech, je natolik alarmující, že jsem tuto strategii byl nucen změnit,“ přiznal tento čtvrtek Prymula, když ohlašoval zatím nejpřísnější opatření od jarní vlny pandemie. V pátek svá varování ještě jednou zdůraznil, tentokrát už také za přítomnosti premiéra Andreje Babiše. „Situace je opravdu vážná, museli jsme opatření přijmout od dnešního dne,“ prohlásil.

To, že byl původně velkým optimistou, je patrné z toho, jak mluvil na konci září k poslancům. Tehdy při žádosti o povolení vyhlásit nouzový stav sliboval opatření, která by neměla trvat nijak dlouho. 

„Chci tady říci, že opatření, která připravujeme, jsou opatření krátkodobá,“ sdělil mimo jiné 30. září a vysvětloval, že se rozhodl pro strategii, která nebude znamenat dlouhodobější omezení života v Česku. „Když jsme analyzovali situaci s řadou expertů, tak jsme se shodli na tom, že zvolíme z různých strategií takovou, která znamená rychlý zásah na krátkou dobu a potom uvolnění. Je to strategie nejefektivnější a překvapivě také nejlevnější,“ argumentoval Prymula a dodal, že pokud opatření zaberou, tak dojde po čtrnácti dnech k uvolnění.

Ještě před Prymulou tehdy vystoupil premiér Andrej Babiš, který řekl, že už nechce dělat opatření jako v březnu, která silně postihla celou ekonomiku i život lidí. „Jsem přesvědčen, že se nám podaří zploštit křivku nárůstu epidemie bez toho, abychom dělali ta opatření jako během jara,“ uvedl.

Babiš v posledních měsících vystupoval proti zpřísnění opatření. Když například tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch 17. srpna oznámil, že od začátku září bude nutné nosit roušky ve vnitřních prostorech a o dva dny k nim přidal i další místa, Babiš protestoval. „Jsem v šoku, co z ministerstva zdravotnictví vypadlo,“ reagoval předseda vlády. O tři dny později Vojtěch uvedl, že opatření budou platit v mírnější podobě a roušky ve školách, obchodech či restauracích povinné nebudou.

Své plány bral zpět po zásahu Babiše už také ministr Prymula. Když 30. září v Poslanecké sněmovně řekl, že by se lidé v restauracích a hospodách mohli zapisovat, aby je poté bylo možné lépe dohledat, Babiš nápad o pár hodin později označil za nesmysl. Ještě týž den večer se Prymula omluvil s tím, že se nepřesně vyjádřil. 

Prymula ale opakovaně odmítá, že by byl pod nějakým tlakem, aby nepřijímal ještě přísnější opatření. Na dotaz Aktuálně.cz, zda mu v tomto směru nedomlouval premiér nebo někdo jiný, odpověděl, že ne. „V tuto chvíli jsme ohledně opatření v naprostém souladu s panem premiérem. Musím říci, že žádné z opatření, které já jsem navrhl, nebylo vetováno,“ ujišťoval ve čtvrtek Prymula a dodal, že pokud ani tato opatření nezaberou, tak přijdou ještě přísnější.

Průzkum: Lidé neberou situace dost vážně

Pohled na statistiky i čísla minulých dní ale ukazuje, že ani Romanu Prymulovi se zatím nedaří situaci měnit k lepšímu. A to přesto, že právě na konci září při schvalování nouzového stavu sliboval výrazné zlepšení. Řada odborníků tvrdí, že opatření měla přijít nejen dříve, ale měla být podstatně větší. Jak před Prymulou, tak i za něj.

„Problém je v tom, že jsme si sebrali hrozně času na to, abychom mezi opatřeními dělali 14denní odstup na analyzování dopadů,“ sdělil Aktuálně.cz Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, která zkoumala, jak lidé reagují na dosavadní opatření.

„Lidé měli být upozorňováni na riziko dalšího vývoje od druhé poloviny srpna, kdy už měla začít platit první opatření, například zavádění roušek, případně regulace větších vnitřních shromáždění jako ve Švédsku. K větším opatřením  mohlo docházet zhruba od 10. září, kdy bylo jasné, že vše směřuje k zahlcení zdravotnictví,“ míní sociolog Prokop.

Prokop v polovině září v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňoval, že Češi přes prázdniny výrazně polevili v ostražitosti. „Bohužel převládá pocit, že roušky už nejsou potřeba,“ varoval. A nejnovější průzkum v rámci projektu Život během pandemie mu nejen dává za pravdu, ale naznačuje, že lidé pořád neberou situaci dostatečně vážně.

Například se od září výrazně nezměnili v tom, jak se chrání před virem. Většinu ze 13 měřených „ochranných aktivit“ jako jsou roušky, mytí rukou, dezinfekce, vyhýbání se přeplněným prostorám a další opatření vykonává nyní 53 procent dotazovaných. Na jaře jich přitom bylo 83 procent. Míra ochrany sice v první polovině září narostla, ale už se příliš nezvyšuje.

Počet lidí, kteří v průzkumu tvrdí, že se snaží o pečlivé mytí rukou, používání dezinfekce, vyhýbání se přeplněným prostorám či omezování fyzických kontaktů s lidmi se od léta zvýšil jen o pět až deset procent. Problémem je také to, že firmy podstatně méně využívají práci z domova. Letos na jaře ji využívalo 23 procent respondentů, ke konci září jen 9 procent pracovně aktivních respondentů. 

Podle Prokopa je to důsledek toho, co se dělo v minulých týdnech. „Opatření přišla pozdě, takže ke zpomalení šíření nedošlo před začátkem školního roku. Až do poloviny září premiér Babiš situaci bagatelizoval, stejně jako dodnes řada jiných. Což se promítá do toho, že lidé nepřikládají omezením moc velkou důležitost,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. 

Čísla už neodpovídají realitě, míní prorektor

Vzhledem k tomu, že dosavadní opatření nezabrala, nelze čekat v příštích dnech zlepšení, naopak čísla budou zřejmě dál růst. Jen od začátku října stoupl počet hospitalizovaných o polovinu, na více než 1500. Ještě výraznější je nárůst počtu lidí v nemocnicích v těžkém stavu, jejich počet za říjen stoupl o více než tři čtvrtiny na čtyři stovky. Počet úmrtí po nákaze koronavirem vzrostl za říjen zhruba o čtvrtinu na středečních 869. Opakovaně padá hranice více než 5000 nakažených za jeden den, celkově se nákaza koronavirem od března potvrdila u více než 100 tisíc Čechů.

Ještě než ve čtvrtek a pátek vystoupil ministr Prymula a varoval před dalším nárůstem, přišli s podobnými předpoklady další odborníci. Neurobiolog a specialista na DNA diagnostiku Omar Šerý ve čtvrtek uvedl, že hospitalizaci bude potřebovat do konce měsíce 500 lidí nakažených jen v tomto týdnu.

„V týdnu od 5. října bude třeba hospitalizovat 1500 pacientů s covid-19 a od 12. října bude třeba hospitalizovat dalších 2100 pacientů. Nemocnice se zaplní již v průběhu října,“ avizuje Šerý, který od začátku pandemie upozorňoval, že koronavirus se může šířit značně nebezpečně a varoval před podceněním a uvolňováním omezení.

„Na konci října bude podle modelů našeho Ústavu zdravotnických informací a statistiky v nemocnicích s covidem-19 ve vážném stavu 1000 lidí. V polovině října jich bude 400 až 500,“ přidal se ředitel tohoto ústavu Ladislav Dušek. 

Podle prorektora Univerzity Karlovy a šéfa výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jana Konvalinky je situace ještě horší. „Ta čísla už neodpovídají realitě, evidentně nestačíme trasovat a testovat. Máme maximálně 20 tisíc testů denně a až pětadvacetiprocentní podíl pozitivních. Nutně nám musí utíkat několikanásobek,“ řekl Českému rozhlasu Plus.

Ostatně i členové vlády, ať už Roman Prymula nebo ministr vnitra a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček přiznávají, že nutně potřebují šíření koronaviru zpomalit, jinak nemocnice přestanou situaci zvládat. „Pokud bychom stoupali na počty 6 až 9 tisíc nakažených, tak je logické, že bychom se třeba v horizontu čtyř týdnů dostali do problémů,“ řekl ministr zdravotnictví.

„Přes všechna opatření, která byla nastavena, křivka stále roste, což bude s nějakým časovým odstupem vytvářet tlak na zdravotnické kapacity,“ přiznával ještě před čtvrtečním oznámením dalších opatření ministr Hamáček.

Budeme se rozhodovat, komu nepomůžeme, varuje lékař z nemocnice

S největším napětím sledují odborníci dění v nemocnicích. Většina zástupců nemocnic zatím hlásí, že nárůst případů zvládají, ale někteří poukazují na to, že jim chybí například zdravotníci nebo že se blíží k hranici svých kapacit.

Vedoucí lékař JIP na infekčním oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě nemocnice Jiří Sagan upozornil, že brzy jim můžou chybět lůžka. „Stav na klinice je docela složitý. Valí se na nás pozitivní pacienti z jiných oddělení, ať už kardiovaskulárního, kardiochirurgického nebo neurochirurgického,“ řekl televizi Nova. A zmínil dokonce riziko, že by se museli lékaři rozhodovat, koho zachrání. „Bude asi potřeba vytvořit nějaké algoritmy, kteří pacienti na ventilátor půjdou nebo nepůjdou. Tohle nás zřejmě čeká a nemine. Pokud je takový trend v jiných nemocnicích v Česku, tak ho můžeme očekávat i tady,“ uvedl.

Podle dat serveru Hlídač státu bylo v nemocnicích ve středu 3908 lůžek na odděleních ARO a JIP pro vážné případy, 905 bylo volných. Lůžek s umělou plicní ventilací bylo 1780, z nichž bylo 907 obsazeno pacienty nakaženými koronavirem i s jinými diagnózami.

Podle ministra zdravotnictví je zaplněna asi třetina lůžek. „Můžeme tyto počty ještě dvakrát zvýšit, pokud nebudeme dělat ještě další restriktivní opatření, která ale dělat budeme,“ avizoval Prymula a poukázal na 350 lidí ve vážném stavu.  „Počet osob, které vyžadují zásadní intenzivní péči, prudce narůstá.  Kontinuálně narůstající je i počet zemřelých,“ říká Prymula.

Navíc v pátek přiznal, že ještě větším problémem než ubývající počet lůžek je snižující se počet zdravotníků. „Čísla jsou alarmující. Za jeden den se nakazilo 85 lékařů a téměř 200 sester. To nám říká, že kapacita systému nemusí být omezena jenom počtem lůžek, ale i počtem personálu. Musíme udělat vše pro to, abychom je ochránili, protože je budeme maximálně potřebovat,“ řekl. A znovu naléhal na veřejnost, aby začala brát situace maximálně vážně. 




Zdroj příspěvku

Koukněte také

Vojenský lazaret v Letňanech je skoro hotový. Čeká na první nakažené

Do polní nemocnice v pražských Letňanech pro lidi nakažené nemocí covid-19 už dorazila většina z pěti stovek …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *