Domů / Ekonomika / Havlíček představil „národní plán obnovy“. Evropské peníze zamíří do šesti oblastí

Havlíček představil „národní plán obnovy“. Evropské peníze zamíří do šesti oblastí

Evropské peníze mají v rámci připravovaného národního plánu obnovy ČR, který má pomoci restartu hospodářství po koronavirové krizi, zamířit do šesti oblastí, a to především do investic. Největší část z celkem 182 miliard korun, konkrétně 118,1 miliardy korun, má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice. Vyplývá to z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v polovině září uvedla, že více než třetina z těchto peněz bude použita na ekologické projekty.

Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tento týden řekl Hospodářským novinám, že Česko splňuje všechny povinné limity na klíčové obory investic, jež Brusel vyžaduje. „V zelených projektech máme 40 procent a ještě o tři procenta překračujeme povinnou kvótu. Podíl 20 procent splňujeme i v digitalizaci,“ řekl listu ministr. Právě na digitalizaci v ČR má jít podle návrhu z plánu obnovy asi 25 miliard korun.

Téměř 32 miliard korun má být poskytnuto na podporu podnikání v reakci na covid, což má mimo jiné snížit náklady firem zjednodušenou komunikací se státem. Šestku oblastí doplňují vzdělání a trh práce (zhruba 20 miliard korun), zdraví a odolnost obyvatelstva (asi 15 miliard korun) a výzkum vývoj a inovace (12,5 miliardy korun). Česko zatím žádá asi o 40 miliard korun více, než na které má mít nárok. Finální verzi má ČR Bruselu předložit do konce dubna 2021.

V předkládací zprávě materiálu, který východiska národního plánu obnovy v hledisku tuzemské hospodářské strategie stanovuje, MPO uvádí, že projekty je možné proplácet zpětně od února tohoto roku až do roku 2026. „Členské státy mohou o podporu žádat formou předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti jako součásti evropského semestru, tedy každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik. Podle aktuální podoby návrhu nařízení bude plán připraven na tři roky (2021 až 2023), s možností revize v roce 2022,“ napsal resort.

Návrh plánu v dnešní tiskové zprávě zkritizovali ekologické a neziskové organizace Hnutí Duha, Klimatická koalice, Zelený kruhu, SPOT – Centrum pro společenské otázky, Společnost pro trvale udržitelný život a Centrum pro efektivní dopravu. „Vláda předložila kompilát nevyrovnané kvality a bez strategické prioritizace, který vedle sebe staví jak zcela konkrétní projekty (například stavba nového kampusu Albertov), tak velmi vágní popis klíčových investic. Zcela chybí hodnocení ekonomických a sociálních dopadů a celkový přínos pro oživení ekonomiky proto nelze posoudit,“ uvedly.

Výtky k materiálu má také Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, a to konkrétně k penězům vyčleněným návrhem na ochranu přírody. „Pouhých 15 miliard korun je pro uvedené účely zcela nedostačující a rozdělení financí z tohoto zdroje je třeba podstatně přehodnotit ve prospěch financování ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu,“ napsala instituce v tiskové zprávě.


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Vietnamci jako nejvzornější žáci? Už se „počeštili“, říká ředitel chebského gymnázia

„Když někoho po vyučovací hodině požádám, ať smaže tabuli, všichni odejdou – s výjimkou nějaké …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *