Domů / Zahraniční zprávy / Finsko je premiant ve zvládání covidu: Roušky nepovinné, lidé jsou ale disciplinovaní

Finsko je premiant ve zvládání covidu: Roušky nepovinné, lidé jsou ale disciplinovaní

Švédsko je po celé Evropě předmětem dohadů a sporů, zda jeho původní jarní strategie nezavírat obchody či restaurace a příliš neomezovat sociální kontakty funguje. Jeho denní přírůstky nově nakažených jsou nyní nižší než například v Česku, čísla ale od června rostou. Výrazně nižší počty nakažených i mrtvých má ovšem sousední Finsko, o kterém se naopak nemluví skoro vůbec.

Teprve minulý týden překročil celkový počet lidí pozitivně testovaných na covid-19 v pětapůlmilionovém Finsku deset tisíc. To je méně než například ve srovnatelně lidnatém Slovensku.

Pro srovnání: minulý týden zaznamenalo Česko na 100 tisíc obyvatel téměř 394 případů nemoci covid-19. Dánsko 122, Švédsko 57, Finsko jen 24. 

Minulý týden vláda premiérky Sanny Marinové rozhodla o zpřísnění protikoronavirových opatření, která jsou ale oproti jiným evropským zemím stále mírná. Bary a restaurace musejí zavírat nejpozději v jednu hodinu po půlnoci a roušky jsou doporučené v dopravních prostředcích a v uzavřených místech, kde se setkává mnoho lidí.

Ale pouze doporučené, nikoliv povinné.

Minulé úterý Finsko zaregistrovalo 149 nově pozitivně testovaných, zatím nejvíce za jeden den od začátku pandemie. Následně ve čtvrtek bylo případů  111. Největší ohnisko je ve města Vaasa na jihozápadě země, kde je nyní v karanténě 400 lidí.

Přísné jaro, volnější léto

„V posledních týdnech se skutečně zvýšil počet lidí, kteří nosí roušky. Finové se začínají doporučeními více řídit, protože nakažených přece jen přibývá. Život ve Finsku se výrazně změnil na několik měsíců na jaře, kdy lidé omezili sociální kontakty. Školy se zavřely, a kdo mohl, pracoval z domova,“ popsal pro Aktuálně.cz Risto Hilla, manažer helsinské laboratoře HUSLAB, která se specializuje na klinickou chemii a mikrobiologii.

„V létě se život vrátil do úplného normálu, snad s výjimkou toho, že většina Finů trávila dovolenou ve Finsku, nejela do zahraničí. Počet nakažených dlouho zůstával velmi nízký, bohužel teď se situace zhoršuje,“ dodal.

„Povinnost nosit roušky není a vše je otevřené, ale všude je dezinfekce a masivně se testuje,“ doplňuje Slovák Denis Knaperek, který žije a pracuje ve Finsku.

Na jaře pandemie zasáhla Finsko později než mnohé jiné evropské země, na rozdíl od Švédska ale vláda zavedla tvrdá opatření. Zavřela hranice se Švédskem i Ruskem, zavřela restaurace a školy. Podařilo se udržet počet nakažených velmi nízko, takže ještě před začátkem léta epidemiologové doporučili opatření uvolnit.

„Na jaře byl virus pod kontrolou a v létě, když to vypadalo, že je poražen, byla vláda už opatrná v přijímání nějakých tvrdších opatření. Vydala jen doporučení a nikdo nesleduje a nekontroluje, zda se jimi lidé řídí. Co se týká nošení roušek v hromadné dopravě a v nákupních centrech, tak podle mého názoru je nosí tak dvě třetiny lidí,“ uvedl na dotaz Aktuálně.cz strojní inženýr Timo Haikonen z Helsinek.

„Cílem používání roušek je vyhnout se totální celostátní karanténě,“ uvedl v doporučení hlavní finský hygienik Taneli Puumalainen.

Disciplinovaní Finové

Epidemiolog z univerzity v Tampere Pekka Nuorti vysvětlil dosavadní úspěch finské strategie v tom, že Finové jsou zvyklí reagovat rychle na krize a jsou disciplinovaní. „Když se zavedla opatření, lidé skutečně rychle změnili své chování,“ uvedl epidemiolog.

List Financial Times ve své analýze „finského“ úspěchu nechává otevřenou otázku, nakolik se na nízkých číslech podílí geografická poloha Finska, respektive jeho odlehlost. Cestuje tam méně lidí než například do Francie, Německa nebo i Švédska a málo jich přijíždí po zemi.

Finové se nicméně připravují na to, že pandemii i oni ekonomicky pocítí. „Hospodářský dopad bude značný, ale skutečný účet budeme znát a splácet až za nějakou dobu,“ míní manažer Risto Hilla. Timo Haikonen zase upozorňuje, že už na jaře byl systém sociálního pojištění přetížený a mnoho lidí dostalo až s velkým zpožděním kompenzaci za to, že přechodně neměli práci nebo o ni přišli. I tyto peníze se projeví na stabilitě země po pandemii.

Speciál DVTV: Co se skrývá za počtem pacientů s covidem-19?

Ministr zdravotnictví Roman Prymula dnes ve sněmovně přiznal, že 42 % lidí hospitalizovaných s koronavirem nemá klinické příznaky. | Video: Daniela Drtinová, DVTV


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Proti zákazu potratů demonstrovaly ve Varšavě desetitisíce lidí

ČTK Aktualizováno před 10 hodinami Navzdory koronavirovým restrikcím se v pátek desetitisíce lidí z celého …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *