Domů / Zahraniční zprávy / Epidemii měly vyřešit moderní systémy. Ten britský zkolaboval kvůli krátkým tabulkám

Epidemii měly vyřešit moderní systémy. Ten britský zkolaboval kvůli krátkým tabulkám

Když britský premiér Boris Johnson v květnu představoval systém na dohledávání nakažených koronavirem, tvrdil, že bude obdivuhodný. Spojenému království měl umožnit vyhnout se další plošné karanténě a zároveň měl zastavit šíření viru. O necelého půl roku později se z něj kvůli chybě ztratilo 16 tisíc záznamů. Británie ale není jediná evropská země, kde technická řešení pandemie selhávají.

„Tohle se nikdy nemělo stát,“ prohlásil britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Během incidentu došlo k chybě v programu Microsoft Excel, který se běžně používá na vytváření tabulek. Úřady kvůli tomu nevarovaly nikoho, kdo přišel v jednom týdnu na konci září do kontaktu s celkem 16 tisíci pozitivně testovaných lidí.

Británie přitom z celé Evropy hlásí nejvíce zemřelých pacientů s covidem-19, více než 42 tisíc.

Příčinou problému byl nejspíš zastaralý software, který byl však klíčovou součástí systému na sledování šíření nákazy. Britská vláda do něj vložila už 12 bilionů liber (350 miliard korun), informuje server The Telegraph. Zdravotníci ale používali starou verzi excelových souborů, která obsáhne jen asi 65 tisíc řádků dat, zatímco ta novější přes milion. Část záznamů se proto při přenosu do centrální databáze smazala a oficiální denní přírůstky počtu nakažených ze začátku října byly o několik tisíc nižší, než odpovídalo skutečnosti

Není jasné, do jaké míry může nedohledání potenciálně rizikových kontaktů ovlivnit šíření koronaviru v Británii. Odborníci na technologie se nicméně shodují, že případ odhalil zásadní nedostatky na straně britských úřadů.

Epidemiologové pak tvrdí, že vadný je celý dohledávací systém. Až pětinu nakažených a čtvrtinu rizikových kontaktů v Anglii nikdo neosloví a v částech Británie chybí testovací kapacity, popisuje některé z problémů deník The Guardian. Místní úřady pak opakovaně narážejí na neochotu vlády sdílet přesná data o výskytu nákazy – na úrovni jednotlivých budov nebo čtvrtí. Podle vlády v Londýně to nedovolují nařízení na ochranu osobních dat. 

V Česku se hygienikům daří kontaktovat do 24 hodin asi 80 procent všech nakažených, řekl Deníku N vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla. Nedořešených rizikových kontaktů v Česku zůstává několik tisíc denně.

Po asijském vzoru? 

Jak vyplývá z analýzy amerického listu New York Times, britská zkušenost je jen příkladem z řady selhání evropských zemí i Spojených států vytvořit spolehlivý systém na dohledávání nakažených. Jeho zastánci často zmiňují Tchaj-wan nebo Singapur jako příklad zemí, které si účinný a na technologie spoléhající systém vytvořily už dříve. Během epidemií nemocí příbuzných novému koronaviru – SARS a MERS.

Kritici naopak varovali před riziky, která by sledování polohy nebo dat z mobilních telefonů mohlo přinést pro soukromí.  

Nicméně asijskou strategii se evropským vládám přenést nepodařilo. Když je úřady přece jen úspěšně kontaktují, Evropané a Američané dohledávacím systémům nevěří. Zatímco nakažený člověk na více než 23milionovém Tchaj-wanu vyjmenuje epidemiologům průměrně 15 lidí, se kterými přišel do kontaktu, v Británii to bývá pět, ve Španělsku a Francii tři nebo méně a ve Spojených státech jen o něco víc než jeden kontakt na jednoho nakaženého, píše list New York Times.

Průzkum provedený v Británii mezi březnem a srpnem pak ukázal, že se symptomy covidu-19 zůstane doma jen asi pětina lidí, zatímco jen desetina potenciálně rizikových se izoluje. Odmítnout to udělat je přestupek teprve od konce září, hrozí za něj pokuta až deset tisíc liber (skoro 300 tisíc korun). Je tomu tak ale jen v Anglii, Skotsko, Wales ani Severní Irsko zatím podobný krok neudělaly.

Jednou z příčin přehlcení systému v Británii je i mnohaměsíční zpoždění spuštění mobilní aplikace, která měla sledování kontaktů automatizovat a zrychlit. Ta anglická začala fungovat až na konci září a hned v ní kvůli chybě scházela třetina výsledků testů. Od té doby si ji nainstalovalo 12 milionů lidí. Její německou obdobu zhruba 20 milionů. 

Nedůvěřivá Evropa

Úřadům v Německu se také podařilo navýšit kapacity na testování a telefonické kontaktování lidí. Jak ale ukázal průzkum agentury YouGov, ve spolkové republice i dalších západoevropských zemích nadále málo lidí věří mobilním aplikacím. Například jen polovina Němců je pro, aby dohledávání kontaktů probíhalo přes ně. Zato v Singapuru to je 76 procent a na Tchaj-wanu 61 procent lidí. 

Ve Francii i Británii lidé věří o něco víc telefonickému oslovování, Němci by byli nejochotnější, kdyby s nimi někdo hovořil osobně. 

V Česku zmíněný průzkum neproběhl, ale i tady by hygienikům měla ulehčit práci mobilní aplikace. Druhou verzi takzvané eRoušky si podle vládního zmocněnce Dzurilly stáhlo od poloviny září do prvního říjnového pondělí asi 600 tisíc lidí.

Jenže eRouška má ještě další problém. To, že její uživatel je nakažený, se aplikace nadále dozvídá od pracovníka hygieny. Ten informaci zadává ručně, na základě telefonického rozhovoru.

Dobrý den, tady armáda

Německo se nyní s ohledem na rostoucí počet nakažených připravuje na možnost, že navzdory přijatým opatřením nebude na podzim možné trasování nakažených stíhat. V úvahu by potom připadalo nasazení příslušníků armády.

Vojáci už pomáhají v call centrech ve Španělsku, kde v posledních týdnech také rychle přibývá nakažených i mrtvých. Nevyhnuli se tu ani obnovení plošných opatření z jara. Zcela uzavřeno je kromě metropole Madridu i několik dalších měst.

„Nejsložitější je to tehdy, když vám zavěsí člověk, jehož blízký příbuzný je v nemocnici nebo zemřel,“ cituje list The Local španělského vojáka nasazeného na trasování.

Hlavním důvodem, proč lidé se sdílením kontaktů váhají, je ale v Německu, Francii i Velké Británii neochota nechat se sledovat vládou, nikoliv strach z technologií. „Úředníci přehlédli řádící nedůvěru ve vlády a houštinu konspiračních teorií. … Panují obavy, že lidé sami sebe a své přátele uvrhnou do těžkého období bez práce,“ vysvětluje článek listu New York Times s odkazem na odborníky na zdravotnickou politiku. Finanční náhradu pro nízkopříjmové zaměstnance, kteří se musí povinně izolovat a nemohou kvůli tomu pracovat, začala britská vláda vyplácet teprve na konci září.

Video: Data z nemocnic byla tajná i před zdravotníky, říká Steiner

Jde o důvěryhodnost, máme právo data o kapacitě nemocnic znát. ÚZIS manipuluje, přístup neměli ani záchranáři, tvrdí ředitel Hlídače státu. | Video: Daniela Drtinová




Zdroj příspěvku

Koukněte také

Demonstrace kvůli karikaturám Mohameda. V muslimských zemích pálí fotky Macrona

V bangladéšské metropoli Dháce v úterý demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří volali po bojkotu francouzských …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *