Domů / Domácí zprávy / Velitel Vojenské policie získá první generálskou hvězdu, povýší i šéf tajné služby

Velitel Vojenské policie získá první generálskou hvězdu, povýší i šéf tajné služby

Jedenáct vysokých důstojníků armády by se mělo 28. října z rukou prezidenta Miloše Zemana dočkat nové generálské hodnosti. Výrazný postup má před sebou velitel Vojenské policie Miroslav Murček, který je zatím plukovník. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun získá druhou nejvyšší generálskou hodnost. Vyplývá to z materiálů ministerstva obrany, které má deník Aktuálně.cz k dispozici.

Miroslav Murček řídí Vojenskou policii téměř rok a tři čtvrtě. Přestože se pro tuto funkci počítá s generálskou hodností, Murček celou dobu vede sbor coby plukovník. Letos by se to mohlo změnit. Ministerstvo obrany navrhlo jeho povýšení do hodnosti brigádního generála. V pondělí bude návrh schvalovat vláda Andreje Babiše, poslední slovo má prezident Miloš Zeman.

„Po dobu vojenské služby zastával velitelské funkce u útvarů tankového vojska a především u součástí Vojenské policie. Má rozsáhlé teoretické znalosti a praktické zkušenosti z výkonu velitelských funkcí a ze svého působení v zahraničních operacích,“ vyzdvihuje Murčekovy kvality resort ministra obrany Lubomíra Metnara v dokumentu, jejž Aktuálně.cz získalo.

Šestapadesátiletý Murček má za sebou 34 let ve službě. U Vojenské policie působí od roku 1993, přes posty na jejím regionálním útvaru v Olomouci se dostal 15. února 2019 na samu špici sboru. V první dekádě po roce 2000 absolvoval jednu misi v Afghánistánu a dvě mise v Iráku, dohromady strávil v zahraničí pět let.

Dvě hvězdy pro šéfa Vojenského zpravodajství

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun je brigádním generálem už tři roky. Hodnosti se přitom dočkal až napodruhé, první návrh ministerstva obrany v dubnu 2016 odmítla vláda Bohuslava Sobotky. Podle neveřejných informací hrál v jejím postoji roli únos pětice Čechů v Libanonu v červenci 2015. Mezi rukojmími byl i jeden armádní zpravodajec. Postup vojenské tajné služby v této kauze sklidil kritiku.

Nyní by měl Beroun získat druhou generálskou hvězdu a stát se generálmajorem. Osmapadesátiletý voják se pohybuje v armádě šest let, předtím byl třeba náměstkem ředitele civilní rozvědky či sloužil 17 let u policie. „Je odpovědný za řízení a přípravu Vojenského zpravodajství, k čemuž využívá svých teoretických znalostí a praktických zkušeností z dříve zastávaných funkcí,“ hodnotí ho ministerstvo.

Komplikace při povýšení zažil i brigádní generál Petr Procházka, který na Generálním štábu slouží coby zástupce šéfa Velitelství pro operace. Po souhlasu vlády měl první generálskou hvězdu získat už v květnu 2018, ale prezident Zeman ho tehdy povýšit odmítl. Důvodem byla jedna problematická epizoda. V roce 2009 byl velitelem mise v afghánském Lógaru, kde dva jeho podřízení nosili na helmách nacistické symboly.

Trest snížení platu

Procházka se snažil skandál utajit, obvinila ho kvůli tomu policie. Žalobce však jeho stíhání zastavil. Nakonec za to dostal od velení armády kázeňský trest, na půl roku se mu snížil plat o 15 procent. Generálem se stal až v květnu 2019, nyní chce pro něj resort druhou generálskou hvězdu.

„Podílí se na provádění analýzy dokumentů NATO a EU v oblasti krizového řízení, operačního plánování a nasazení sil a prostředků v zahraničních operacích, zabezpečuje jejich aplikaci v podmínkách Armády České republiky,“ připomíná jeho zásluhy ministerstvo. Čtyřiapadesátiletý Procházka nosí uniformu 28 let, na Generální štáb nastoupil roku 2017. Zástupcem šéfa Velitelství pro operace je od loňského října.

Jedenáct povýšených

Deník Aktuálně.cz přináší kompletní přehled návrhů na povýšení do generálských a vyšších generálských hodností: 

do hodnosti generálporučíka
generálmajor Miroslav Hlaváč, zástupce náčelníka Generálního štábu
generálmajor Josef Kopecký, velitel Velitelství pro operace

do hodnosti generálmajora 
brigádní generál Jan Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství 
brigádní generál Libor Jílek, 1. zástupce ředitele Vojenského zpravodajství 
brigádní generál Ladislav Jung, velitel Pozemních sil
brigádní generál Petr Procházka, zástupce velitele Velitelství pro operace

do hodnosti brigádního generála 
plukovník Generálního štábu Stanislav Hudeček, ředitel Agentury logistiky 
plukovník Generálního štábu Vladimír Lang, ředitel sekce zpravodajského zabezpečení Armády České republiky 
plukovník Generálního štábu Miroslav Murček, náčelník Vojenské policie 
plukovník Generálního štábu Roman Náhončík, ředitel sekce SHAPE Zahraničního pracoviště Mons
plukovník Generálního štábu Petra Tománek, velitel 21. základny taktického letectva.

Druhou nejvyšší armádní hodnost, tedy generálporučíka, mohou očekávat dva blízcí spolupracovníci náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty. Prvním je jeden z jeho tří zástupců, generálmajor Miroslav Hlaváč. Pětapadesátiletý účastník čtyř zahraničních misí, například v bývalé Jugoslávii či Afghánistánu, kryje Opatovi záda od doby jeho nástupu do funkce v květnu 2018. Uniformu poprvé oblékl roku 1983.

„Koordinuje řízení nejdůležitějších otázek obrany státu, odpovídá za přípravu, zpracování podkladů a koncepcí pro řešení nejsložitějších úkolů zabezpečení obrany státu a v rámci generálního štábu koordinuje proces plánování, včetně plánování a uvádění Generálního štábu do vyšších stupňů bojové připravenosti,“ píše o něm ministerstvo. Generálmajorem se Hlaváč stal loni v květnu.

Povyšovat se má i v zahraničí

Druhým Opatovým blízkým kolegou, který by měl získat třetí generálskou hvězdu a stát se generálmajorem, je první muž Velitelství pro operace při Generálním štábu Josef Kopecký. Šestapadesátiletý vysoký důstojník vstoupil na Generální štáb roku 2018, rok byl velitelem Pozemních sil. Velitelství pro operace řídí od počátku letošního roku. Trojnásobný účastník zahraničních misí je v armádě od roku 1986.

„Odpovídá za provádění analýzy dokumentů NATO a EU v oblasti krizového řízení, operačního plánování a nasazení sil a prostředků v zahraničních operacích, zabezpečuje jejich aplikaci v podmínkách Armády České republiky,“ uvádí mimo jiné k jeho kvalifikaci resort ministra Metnara.

Velitel Velitelství pro operace Josef Kopecký. | Foto: ČTK

Povyšovat se má i na zahraničních pracovištích. Devětačtyřicetiletý plukovník Roman Náhončík vede od února 2019 jednu ze sekcí velitelství NATO v belgickém Monsu. Předtím tři roky velel brigádě rychlého nasazení, do armády vstoupil roku 1992. „Uskutečňuje výcvik v záchranné a výsadkové přípravě, zejména provádí pozemní přípravu, seskoky padákem a vysazení slaněním podle své odbornosti, rozkazů a nařízení,“ píše resort.

Kromě zmíněných vojáků projedná v pondělí vláda dalších pět návrhů na povýšení do generálských a vyšších generálských hodností. Pokud se nestane něco mimořádného, kabinet Andreje Babiše by měl na všechny kývnout. Vyšší množství návrhů vyplývá z toho, že při státním svátku 8. května, kdy se také jmenují generálové, na povyšování kvůli nouzovému stavu nedošlo. Tentokrát se tak má stát 28. října na Pražském hradě.


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Státní bezpečnost, prodloužená ruka sovětské KGB, vznikla před 75 lety v říjnu 1945

Československá Státní bezpečnost (StB) byla téměř od samého počátku prodlouženou rukou sovětské tajné služby KGB. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *