Domů / Domácí zprávy / Krajské volby ukázaly, jak může opozice čelit Babišovi v boji o sněmovnu, míní expert

Krajské volby ukázaly, jak může opozice čelit Babišovi v boji o sněmovnu, míní expert

Hnutí ANO vyhrálo krajské volby, ale vzhledem k jeho dosavadní dominanci se předpokládal výraznější úspěch. Svou roli mohla sehrát komunikace vlády Andreje Babiše během koronakrize, stejně jako strach starších voličů jít k volbám v době epidemie. Opozici pak volby ukázaly, jak soupeřit s ANO v budoucnu. O tom mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Jaký je pro vás hlavní motiv krajských voleb? 

Formálním vítězem je ANO, ale fakticky je to pro tuto formaci neúspěch. Je přibližně na stejném výsledku jako v roce 2016. V té době šlo ale ANO prudce nahoru. Když se podívám na sociologické průzkumy z letošního léta, ať už jde o volební potenciál nebo volební modely, tohle je proti očekávání docela výrazný propad. 

Čím si ho vysvětlujete? 

Napadají mě tři věci. Za prvé zmatená vládní komunikace hlavně v posledním měsíci některé voliče ANO zjevně znechutila. Za druhé straně bych řekl, že strach z koronaviru hlavně u starších voličů ANO mohl být faktor, proč někteří nešli k volbám. Třetí moment by mohla být velká konkurence v jednotlivých krajích. 

Co přesně máte na mysli? 

Když se podívám na národní rovinu stranické politiky, v ní ANO stále dominuje. Ale v jednotlivých krajích jsou různé regionální formace či volební koalice, které na národní úrovni chybí. Tato konkurence v krajských volbách byla proti ANO zjevně docela úspěšná, a to i díky různým širším spojenectvím, například ODS a TOP 09, ODS a Starostové, Piráti a Starostové a tak dále.

Nemůže spočívat i relativní neúspěch ANO v tom, že vzhledem k výsledkům dalších stran nelze příliš očekávat, že ANO bude mít alespoň polovinu hejtmanů?

Obávám se, že odpovědět na něco takového se v tuto chvíli nedá. Pro vytvoření jednotlivých exekutivních koalic budou obvykle potřeba minimálně tři, čtyři a někdy i více stran. Vyjednávání budou docela náročná. Je otázka, co z nich vyjde. Nyní spekulovat, jestli bude mít ANO více nebo méně než aktuálních pět hejtmanů, je brzy (rozhovor vznikal v sobotu večer, kdy se koalice teprve vyjednávaly. V některých krajích však již soupeři vítězné hnutí ANO obešli – pozn. red.).

Co tedy v tomto ohledu předpokládáte? 

Je tu jeden faktor, který je dobré brát v úvahu. V roce 2016 bylo ANO na krajské úrovni nové, nebylo příliš zapojené do různých regionálních vazeb. Reprezentovali ho většinou v politice noví lidé. Vzájemná znalost mezi lidmi, tvořícími místní elity, je přitom pro vyjednávání o povolebních koalicích důležitá. Tehdy to ANO dost handicapovalo.

Co z toho vyplývá pro aktuální situaci?

Za poslední čtyři roky už tohle neplatí. Je otázka, zda toto nemůže být faktor, na jehož základě výstup pro ANO v podobě počtu hejtmanů nakonec nebude nijak špatný. Ale tahle úvaha je s otazníkem. 

Takže nečekáte, že hlavní snahou ostatních stran bude obejít ANO a postavit regionální vlády bez něj? 

Jak kde. Ve Středočeském kraji s mimořádně kontroverzní hejtmankou (Jaroslavou Pokornou Jermanovou) určitě ano, jinde ale nevím. Obecně si myslím, že v regionech nevyvolává ANO takovou averzi, aby muselo nutně dojít k jeho obejití jenom kvůli Andreji Babišovi. 

Pro ČSSD to není katastrofa

Jako další výrazný motiv vnímám propad KSČM a ČSSD. KSČM přišla o polovinu voličů, ČSSD se v některých krajích, třeba v Ústeckém, nedostala ani do zastupitelstva. Vnímáte to stejně? 

Mezi KSČM a ČSSD je rozdíl. KSČM kandidovala všude samostatně. Její výsledek opravdu znamená, že komunisté spadli na polovinu výsledku z minulých voleb, a je to obrovské fiasko. U ČSSD je to složitější, v několika krajích postavila volební koalice, třeba v Pardubickém kraji nebo v Královéhradeckém.

Celkově to jsou pro ČSSD viditelně výrazně horší výsledky než v minulých krajských volbách, ale není to naprostá katastrofa jako u KSČM. ČSSD se i díky volebním krajským koalicím nebo také tomu, že přes velké ztráty těsně prošla přes pětiprocentní hranici, většinou dokázala udržet v krajských zastupitelstvech. A protože nevyvolává averzi, podle mě může být docela zajímavým partnerem pro jakoukoliv regionální vládu. U komunistů tohle rozhodně neplatí.

Čili podle vás nelze říct, že ČSSD pokračuje v sestupné trajektorii? 

Protože v některých krajích kandidovala v koalicích, její výsledky se špatně průměrují. Udělat z toho silný závěr, že stejně jako ve sněmovních volbách 2017, komunálních volbách 2018 a evropských volbách 2019 pokračuje pokles ČSSD, bych si nedovolil. Spíš bych opatrně řekl, že ČSSD je na tom určitě lépe než KSČM. Možná tyto krajské volby naznačují něco, co by ČSSD mohla zkusit pro sněmovní volby v příštím roce – vytvořit, použiji zvláštní výraz, nějaký kryptokoaliční konglomerát, který by ji zajistil udržení ve sněmovně. 

Co to přesně znamená?

To je v podstatě to, co například vytvořil hejtman Martin Netolický v Pardubickém kraji. Přitáhl na kandidátku nejrůznější nezávislé starosty. V danou chvíli to úplně nevypadá jako sociální demokracie, ale je to sociální demokracie. Těžko říct, kudy vede cesta ČSSD z pasti, do které se dostala a setrvává v ní.

Ale opravdu může jít tímto směrem – zkusit vymyslet širší spojenectví, které by zahrnovalo menší formace, ať už regionálního charakteru nebo třeba Zelené. Samozřejmě to nesmí označovat za volební koalici, aby se vyhnula vyšší uzavírací klauzuli (pro takové koalice je 10 procent, pozn. aut.). 

Lubomír Kopeček | Foto: KP FSS

Jaké vidíte příčiny v propadu komunistů?

V něčem platí to samé jako u ANO, mohl se projevit strach jejích voličů jít k volbám. Kolem 90 procent jsou to senioři. Druhý faktor je pomalý demografický ústup, který tu dlouhodobě probíhá. Je to stejné jako u členů strany, pomalu odchází, vymírají. Třetí faktor, který může být nejdůležitější, byť trochu spekuluji, je naprosto nepřirozená pozice, ve které se nachází. 

Jsou už tři roky provládní stranou. To je něco, co u komunistů v historii České republiky dosud neexistovalo. Drží vládu miliardáře, ačkoliv jsou svou povahou protestní radikálně levicová síla. Když si to takto řeknete, není jasné, proč to dělají. V listopadu mají sjezd. Předseda Vojtěch Filip přežil všechno, co tu KSČM za poslední roky prohrála – evropské volby, sněmovní, senátní nebo komunální. Jestli přežije i tohle, tak si myslím, že komunisté můžou začít připravovat na mimoparlamentní působení po říjnu 2021. 

Jak s tím rozporem, o kterém mluvíte, podle vás voliči KSČM nakládají? 

Trochu bych je rozdělil. KSČM vždy měla voličské jádro, pro které byla důležitá nostalgie po minulosti a po starém režimu. Tyto voliče držela u KSČM tradice. To je něco, co už kvůli jejich věku končí. Vedle toho měla ještě jednu důležitou složku, byla lákadlem pro protestní voliče. Ale v tuto chvíli nemá protestní volič žádný důvod, proč by KSČM volil. Zůstali jen ti, co se drží tradice. 

Proti Babišovi mohou fungovat spojenectví

Výrazných zisků dosáhly středové a pravicové strany, jako jsou ODS, STAN nebo Piráti. V čem to má podle vás základ?

Je vidět, že koaliční spojenectví fungují a mohou přinést docela velký úspěch. Krystalicky je to vidět na úspěchu v Královéhradeckém kraji, kde ODS vytvořila koalici se STAN a Východočechy. Na tomto příkladu je zřejmé, že opozice může vyhrát, když vytvoří širší spojenectví.

Dost podobně to funguje v Olomouckém kraji, kde se spojili Piráti a STAN. To je jediná volební koalice, kterou Piráti vytvořili. Výsledek je přitom výrazně lepší, než čeho v jiných krajích dosáhli Piráti samostatně. Je to zhruba o 5 či 6 procentních bodů navíc (Piráti a Starostové získali v Olomouckém kraji téměř 20 procent hlasů a skončili druzí za ANO – pozn. red.). 

Ale Piráti téměř ve všech krajích dosáhli samostatně dvouciferných výsledků, to není úspěch?

Tady je otázka, o co té straně v politice jde. Pokud chce mít 12 nebo 13 procent, tak nemusí vytvářet širší spojenectví. Pokud chce ale volby vyhrát, tak jí nic jiného nezbývá. Stejně to podle mého soudu platí i pro sněmovní volby. 

K těmto volbám přišlo 38 procent voličů, pořád to je řádově méně než u sněmovních voleb. Druhý moment je ten, že tu máme specifickou a pravděpodobně už neopakovatelnou situaci, kdy část starších voličů ze strachu z koronaviru k volbám nepřišla. Voliči Pirátů v drtivé většině starší nejsou.

Lze podle vás z krajských voleb vysledovat trendy, které by se mohly promítnout příští rok ve sněmovních volbách?

Volby do sněmovny budou jiné. Na druhou stranu krajské volby i senátní mohou sloužit jako laboratoř, jak by mohla stávající opozice uspět vůči ANO. Jasně se ukazuje, že pokud se spojí a vytvoří něco, co dává politickou logiku, ve smyslu spojení třeba ODS a TOP 09, z hlediska pozitivního efektu v získaných hlasech to může fungovat.

Stejně tak může fungovat, když něco podobného vytvoří Piráti a STAN. Nevím, jestli to stačí na poražení Andreje Babiše, ale určitě to je efektivnější způsob směřování k volebnímu úspěchu než kandidovat ve volbách samostatně a řešit otázku, jestli se vůbec dostanu do Poslanecké sněmovny, což je případ TOP 09, lidovců i Starostů. 

Kdo šel v těchto volbách volit, jaká byla skladba voličů?

Volební výsledky čtu tak, že vlivem koronakrize přišlo méně starších voličů než by normálně přišlo. Na výsledku Pirátů a části opozice je vidět, že mladší a střední generace tyto volby nevypustila v míře větší, než je obvyklé. Jinými slovy volila standardně nebo dokonce více než obvykle


Zdroj příspěvku

Koukněte také

Bojíme se, ale uděláme, co je v našich silách. V menších nemocnicích jde do tuhého

Zejména menší nemocnice v Česku se ocitají v nesnázích kvůli nedostatku personálu. Třeba v moravském …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *