Domů / Zahraniční zprávy / EU zhodnotila stav demokracie v Evropě. Nejhůře dopadlo Maďarsko a Polsko

EU zhodnotila stav demokracie v Evropě. Nejhůře dopadlo Maďarsko a Polsko

Některé především postkomunistické země Evropské unie mají vážné nedostatky v dodržování principů právního státu. Uvedla to Evropská komise ve svém prvním ročním hodnocení vlády práva v sedmadvacítce členských zemí. Nejvážnější výhrady dala najevo k situaci v Maďarsku a v Polsku, rezervy unijní exekutiva vidí například i u Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovenska či Česka.

Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace kolem Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány řízení.

Česko má podle zprávy zákonný rámec boje proti korupci, jehož fungování se snaží zlepšit například povinností zveřejňovat podrobnosti o státních zakázkách či novým zákonem o nominacích do státních podniků. Přijetí dalších zákonů upravujících lobbing, ochranu oznamovatelů korupce či pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu je však podle komise odkládáno. Podle Bruselu rovněž existují obavy, že „významné korupční případy nejsou vyšetřovány systematicky“.

Unijní exekutiva také poukazuje na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů. Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU konstatovali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.

Nezávislost a transparentnost českého soudnictví je podle dnes zveřejněné zprávy vnímána jako dobrá. Dále by ji podle komise mohla zlepšit řada v současnosti zaváděných reforem týkajících se státního zastupitelství či výběru soudců.

Nedostupnost úředních dat

V Česku je sice zaručena svoboda projevu, obsah médií však není zcela chráněn před vlivem jejich vlastníků, konstatuje zpráva Evropské komise. Problém vidí hlavně v tom, že neexistují přesná pravidla, díky nimž by se jasně vědělo, kdo jednotlivá média vlastní. Komplikovaná může být i role samotných novinářů.

„Má se za to, že novinářům nehrozí fyzické útoky, avšak slovní urážky a vyhrožování nejsou v politickém diskursu ničím neznámým,“ uvádí komise.

Občanská společnost v Česku funguje podle zprávy dobře, ačkoli zvláště nevládní organizace věnující se migraci a genderovým tématům čelí „rostoucí zášti některých částí společnosti a některých politických stran“.

Česko také patří k několika unijním státům, v nichž podle EK mohou občané narazit na překážky či prodlevy při získávání úředních informací, ačkoli svobodný přístup k nim zaručuje zákon.

„Vážné obavy“ budí Maďarsko a Polsko

„V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby neměly reformy vliv na nezávislost justice,“ uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle komise na místě „vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci. Komise však bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.

Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvedla EK.

Také pluralita médií je podle středeční zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, Maďarsku a na Maltě ale podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Koronavirus jako zatěžkávací zkouška demokracie

Zpráva podle agentury Reuters upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako „zátěžová zkouška“ odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

„Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti,“ konstatuje zpráva. „Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám,“ cituje Reuters z dokumentu.

Video: Sliby Věry Jourové v europarlamentu: Vytvořím akční plán pro demokracii




Zdroj příspěvku

Koukněte také

Soud ruskému herci Jefremovovi zmírnil o půl roku trest za nehodu v opilosti

ČTK Aktualizováno před 7 minutami Moskevský městský soud ve čtvrtek zmírnil trest známému herci Michailu …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *