Domů / Zahraniční zprávy / Smrt soudkyně zatočí volbami. Trump vycítil šanci, souboj se mění v kulturní válku

Smrt soudkyně zatočí volbami. Trump vycítil šanci, souboj se mění v kulturní válku

Kampaň před americkými prezidentskými volbami s tématy jako pandemie koronaviru nebo rasové protesty už sotva mohla mít výbušnější obsah. Nyní ale přišlo další politické zemětřesení.

Prezident Donald Trump chce ještě tento týden oznámit jméno kandidátky, kterou nominuje do Nejvyššího soudu USA za zemřelou soudkyni Ruth Bader Ginsburgovou. Jde o klíčovou instituci, která se důležitými rozsudky podílí na směřování země. Pokud by si Trump prosadil svou, pojistil by v celkem devíti členném soudu jasnou převahu křídla s konzervativními názory před liberální menšinou.

Donald Trump chce, aby republikány ovládaný Senát co nejdříve jeho kandidátku schválil. Mělo by se tak stát ještě do voleb, které se konají 3. listopadu, nebo nejpozději do konce funkčního období současného Senátu, tedy do ledna. 

Soudkyně Nejvyššího soudu Soudkyně nejvyššího soudu USA Ruth Bader Ginsburgová zemřela v pátek. | Foto: Reuters

Sedmaosmdesátiletá soudkyně Ruth Bader Ginsburgová byla už delší dobu těžce nemocná. Její páteční skon právě uprostřed už tak vyhrocené předvolební kampaně zapůsobil jako prudký pohyb tektonických desek americké politiky. Dosavadní odhady, co bude ve volbách rozhodovat, se rozpadly.

„Chcete prezidenta, který nezvládl epidemie koronaviru a má tak na svědomí životy desítek tisíc Američanů?“ ptal se dosud voličů Trumpův demokratický vyzyvatel Joe Biden. Z druhé strany burcoval prezident Trump: „Chtěli byste slabého demokratického prezidenta, který je ve skutečnosti rukojmím radikální levice a s kterým by v USA zavládl bezpečnostní chaos?“

Červená proti modré Americe

Nyní jde už ovšem, jak napsal Dan Balz, dlouholetý politický analytik listu Washington Post, přímo o kulturní válku. „Otázka uvolněného místa v Nejvyšším soudu rozděluje červenou (republikánskou) a modrou (demokratickou) Ameriku. Od umělého přerušení těhotenství přes svatby homosexuálů či systému zdravotního zabezpečení až k samotné struktuře vládnutí,“ vystihl Balz, co vše může záviset na verdiktech nejvyšší soudní instance USA. 

Balzův seniorní kolega, politický analytik deníku Wall Street Journal Gerald Seib, to vidí obdobně. Boj o Nejvyšší soud bude „napravo i nalevo aktivovat“ voliče, pro které je role tohoto soudu „ve formování americké kultury mimořádně důležitá,“ napsal.

Ruth Bader Ginsburgová, kterou nominoval v roce 1993 demokratický prezident Bill Clinton, byla nejvýraznější, nejrespektovanější představitelkou liberálního křídla Nejvyššího soudu USA. Jako právnička celou svoji kariéru prosazovala rovnost žen, sexuálních menšin či silnější roli federální vlády v životech Američanů.

Pokud by se Trumpovi nyní podařilo obsadit uvolněné „liberální“ místo svojí „konzervativní“ soudkyní, poměr sil v devítičlenném soudu by se jasně převážil (v poměru 6 ku 3) na stranu konzervativců. Od svého nástupu do Bílého domu totiž Trump už soud úspěšně doplnil dvěma svými nominandy.

A vzhledem k tomu, že soudci jsou jmenováni doživotně, Trumpem definovaná podoba soudu by mohla vydržet desítky let a dalece přesáhnout jeho prezidentství, ať bude v Bílém domě celkem čtyři, nebo osm let.

Podle listu Wall Street Journal může mít přesun sil v Nejvyšším soudu směrem ke konzervativnímu křídlu „nesmírné důsledky v tématech, která ovlivňují miliony Američanů, včetně interrupcí, zdravotnictví a role náboženství ve veřejném životě“.

Bude to brilantní žena!

Sama soudkyně Ginsburgová si podle vyjádření její vnučky přála, aby se o obsazení jejího místa u soudu rozhodovalo až po volbách a aby s nominací přišel až příští prezident.

Trump dal ale jasně na srozuměnou, že využije svého ústavního práva nominovat člena soudu bez ohledu na to, že to bude těsně před volbami. Pro Trumpa je to podle komentátorů příležitost, aby odvedl pozornost od epidemie koronaviru, kde si většina Američanů podle průzkumů myslí, že svoji roli nezvládl.

Teď se mu podle komentátorů naskytla šance, aby zvedl na nohy svoji voličskou základnu a také si pojistil ty voliče, především hluboce věřící Američany, kteří o něm – například právě kvůli epidemii koronaviru – začali pochybovat.

„Tohle téma dodává energii pravici napříč celým spektrem. Připomene to lidem: O. K., kvůli tomuhle jsem volil Trumpa, a je to důvod, proč při něm musím stát, i když mě někdy rozčiluje,“ popsal nejmenovaný republikánský poradce pro Washington Post, jaké se prezidentovi nabídla příležitost.

A Trump ji rozhodně nehodlá promarnit. „Bude to žena – velmi talentovaná, velmi brilantní žena. Ještě jsme nevybrali, ale máme na seznamu mnoho žen,“ potvrdil Trump na sobotním předvolebním mítinku v Severní Karolíně, že uvolněný post doplní ženou. Jeho voliči mu odpověděli nadšeným skandováním: „Obsaďte to místo, obsaďte to místo.“

Na Twitteru pak Trump potvrdil, že chce svoji kandidátku vybrat „bez prodlení“. Mezi dvě nejvážnější kandidátky patří soudkyně federálního odvolacího soudu v Chicagu, osmačtyřicetiletá Amy Coney Barrettová, a dvaapadesátiletá Barbara Lagoaová, která slouží u soudu stejného stupně v Atlantě.

Dvojí metr republikánů

Na demokratické straně vyvolalo Trumpovo rozhodnutí odpor a rozhořčení. „Voliči by měli vybrat prezidenta a prezident by pak měl nominovat soudce, kterého posoudí Senát,“ uvedl demokratický kandidát Joe Biden, že s rozhodnutím by se mělo počkat až po volbách.

Jako bývalý dlouholetý senátor k tomu Biden veřejně vyzval své někdejší republikánské kolegy. „Poslechněte, prosím, své svědomí. Nepotvrďte nikoho za podmínek, které vytvořil prezident Trump. Nedělejte to,“ apeloval Biden na republikány.

Obdobně se vyjádřil šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. On a ostatní demokraté navíc obviňují své republikánské kolegy z pokrytectví. Když v únoru 2016 zemřel člen Nejvyššího soudu Antonin Scalia, zablokovali republikáni v Senátu možnost, aby tehdejší demokratický prezident Barack Obama uvolněné místo obsadil.

Republikáni tehdy – devět měsíců před volbami – argumentovali, že to má zůstat až na příštím prezidentovi. Nyní – čtyřicet dní před volbami – tvrdí, že to je nezpochybnitelné právo současného prezidenta Trumpa.

Sami demokraté nemají v Senátu sílu zastavit nominaci a případné obsazení Nejvyššího soudu, k potvrzení nového člena stačí prostá většina. Republikáni drží 57 křesel, demokrati 47.

Ovšem i pro demokraty a jejich kandidáta Joea Bidena je to evidentně příležitost, aby motivovali své voliče. Už jen možnost, že by Nejvyšší soud zrušil Obamovu reformu zdravotnictví, může mít podle demokratických politiků na jejich voličskou základnu mobilizační efekt.

Potvrdí Trumpa jeho soudkyně?

„Pokud chcete něco, co nastartuje mladé lidi, kteří se o letošní volby zatím třeba vůbec nezajímali, tak tohle je ono,“ uvedl pro list New York Times John Anzalone, který provádí průzkumy pro Bidenův tým.

Když v roce 2018 protlačil Donald Trump do Nejvyššího soudu svého kandidáta Bretta Kavanaugha, byl to jeden z protestních motivů, který zvýšil účast demokratů v následných volbách do Kongresu a republikáni tehdy ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Podle posledních průzkumů má Biden náskok před Trumpem okolo osmi procentních bodů. Udržuje si jej setrvale už od června, kdy na USA tvrdě dopadla epidemie koronaviru. Možné jmenování nástupkyně zesnulé Ruth Bader Ginsburgové do Nejvyššího soudu USA je ovšem teď novým, velkým tématem a výsledek voleb je jen o to více nepředvídatelný.

Včetně toho, že podle některých předpovědí nelze vůbec vyloučit, že o výsledku voleb by mohl podobně jako v roce 2000 rozhodovat Nejvyšší soud USA. A teoreticky by mohla nastat situace, kdy by pak rozhodujícím hlasem byla soudkyně, kterou si těsně před volbami prosadil Donald Trump.




Zdroj příspěvku

Koukněte také

Hackeři z Ruska se chystali napadnout olympiádu. Ruští sportovci z ní byli vyloučeni

Ruští hackeři ve službách vojenské rozvědky se chystali napadnout letní olympijské a paralympijské hry v …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *